Nakladatelství Torst, 2014
Mladou trumpetistku Karlu Klimentovou připravily ničivé vlny tsunami na Vánoce roku 2004 nejen o rodiče, ale také o schopnost hrát a komponovat hudbu. Něco jí ale přesto zůstalo: kubánský jazzman Lázaro Milo ji kromě blues naučil také svou rodnou španělštinu, díky níž se rozvrácená dívka ocitla "v péči" charismatické profesorky Jenůfy Topinkové. Veteránka české hispanistiky v sobě nosí vlastní tajemství a odváží Karlu na nečekanou výpravu. Tsunami blues je kniha o ztrátě mládí a iluzí, o českých stopách na Kubě, ale i o cestě, která vede k novému životu.
(...) Tsunami blues má ocenění hodné momenty: kromě pádných metafor a propracovaných charakterů například skvělou znalost všednodenního kubánského života, který nám připadá jako závan z dávné minulosti. Ale tím, co je na románu výjimečné, je právě ona dobře zvládnutá zápletka se zapojením prvků špionážního thrilleru.
– Pavel Mandys, iliteratura
(...) Tsunami blues má v sobě poučenost Grahamem Greenem, ostatně je tenhle skeptik v knize připomenut. A musím připomenout úžasnou obraznost, smysl pro poezii a rytmus řeči. Celá kniha, celé Tsunami blues je jako příboj, takhle to autorka popisuje a je to patetická metafora jak od velkého romanopisce Victora Huga: Vlny se budou uprostřed oceánů rodit pořád dál a dál, lhostejné ke všemu lidskému, studené a mohutné, vždycky se někde vynoří, vydechnou a nadechnou se a pak všechno zavalí. A smrt bude vždycky úřadovat, polykat a hltat všechno, na co přijde
– Zdenko Pavelka, Knižní pól
Román byl nominován na Cenu josefa Škvoreckého
Tsunami Blues, Braumüller, 2017
Tsunami Blues, Baile del Sol, 2017